Děrevo bylo a je jedinečným projevem alternativního divadla třetí vlny, které přineslo nový divadelní žánr ruské butó, silně ovlivněné asijským divadelním a filozofickým myšlením, zejména pak jedinečným fenoménem japonské umělecké avantgardy, tanečním stylem butó. Děrevo tento netradiční taneční styl přetavilo do vlastních ruských divadelních kořenů a zkušeností. Když se zcela originální avantgardní divadelní skupina objevila v roce 1990 poprvé v Čechách, zapůsobila jako zjevení. Následující dvouletý pobyt skupiny v naší republice pak silně rozvířil místní alternativní divadelnictví natolik, že svým novým přístupem k divadlu oslovil a ovlivnil mnoho umělců a podnítil vznik několika tuzemských skupin. I když Děrevo v roce 1992 naši republiku nuceně opustilo hledaje místo pro další stagionování, zanechalo po sobě živoucí legendu. A tak, když v roce 1998 po šestileté pauze navštívilo opět naši republiku tentokrát jako prestižní zahraniční divadelní host oceňovaný na mnoha divadelních festivalech, mělo opět zcela vyprodáno. Pověst Děreva v českých krajích nezemřela.
Je těžké dát do slov to, co se slovům příčí a programově odmítá veškerá pojmenování. Děrevo totiž víc jak jiná divadla dbá na autentičnost přítomnosti. Při jeho představeních mohou diváci přímo zažívat zrod i skon autentického času, mohou se na skutečnosti, mnohdy překračující skutečnost divadelní, sami podílet. Právě proto je toto pohybové a taneční divadlo, jehož inspirací bylo butó, viděno až na hranicích performance. Děrevo pojímá divadlo také jako rituál, tj. absolutní prožitek stavu teď a tady, kdy je vše koncentrováno pouze na skutečnou přítomnost. Nejde mu o vyvolání iluze cizích lidských příběhů, ale o hledání sama sebe a svých vlastních příběhů skrze akce herců. A toto hlubinné hledání a procházení vnitřními, mnohdy zasutými prostorami člověka Děrevo ve svých divácích evokuje.
Zde najdete více informací.